26. dubna 14, Cheb

Ve sníženém přízemí se nachází nově vybudované kadeřnické a kosmetické studio spolu s masážemi o celkové ploše cca 90 m². V přízemí jsou tři obchody o výměře 132, 130 a 160 m², z nichž některé je možné si dlouhodobě pronajmout. V prvním a druhém patře (podkroví) jsou obchodní kanceláře a bytové jednotky. V neposlední řadě, pokud hledáte služby v oblasti pronájmu školících prostor, nabízíme vám vybavené učebny k pronájmu vč. techniky, PC, atd.

Společné prostory jsou vkusné, dokonale prosvětlené velkým množstvím oken. Pro zajištění bezpečí slouží nejen kamerový a elekronický systém zabezpečení, ale též brána před objektem a automatický zámek na výtahu z ulice, který se v určitou dobu zcela uzamkne pro veřejnost a slouží pro klienty domu (po pracovní době, o sobotách a nedělích).

Veškeré sítě, telefony, internet, výtah, možnost parkování v rámci rezidenčních karet či na soukromém pozemku cca 3 minuty od objektu v další vile.

Uvítáme dlouhodobý pronájem na dobu určitou a model kauce na nájemné. Cenu stanovujeme dohodou, dle modelu nájmu, dle činnosti, startovní nájem při dlouhodobé spolupráci či model nájmu např. pronajímám si 3 roky, platím nájem pouze 2,5 roku či pronajímám si 6 let, platím 5 let.

Jsme specialisté v rámci pronájmu nebytových prostor. V současné době vlastníme a pronajímáme více jak 7 000 m² obchodně-administrativních ploch. Nehledáme jednorázový obchod, ale dlouhodobou spolupráci, zajímavého, silného a stabilního klienta, kterému nabídneme velmi dobré služby v oblasti správy a pronájmu nebytových prostor.

Naopak městská rada stavební záměr manželů přivítala. Domek byl posledním reliktem staré zástavby a dle současníků působil v nové výstavní vilové čtvrti, chloubě města, rušivě a „nedůstojně“. S demolicí domku mělo rovněž dojít k tolik žádoucí regulaci tehdejších ulic Theaterstrasse (dnes Kubelíkova) a Schmeykalstrasse (dnes 26. dubna). V součtu přispěly všechny tyto okolnosti k nezvykle dlouhé době výstavby vily manželů Trenkových. Stavební povolení bylo vydáno v září 1932, do své novotou vonící vily se však rodina mohla nastěhovat až v lednu 1934.

MUDr. Franz Felix Trenka poházel původně z Žatce. V Chebu se usadil se svou ženou Louise Henriette v roce 1919. Otevřel si zde jako praktický lékař svou ordinaci, přičemž jako jediný ve městě se specializoval na dětské lékařství. Když oslovil s návrhem vily sokolovského architekta Heinricha Scherrera, měl na paměti i svou lékařskou praxi. Jedním z požadavků Trenky bylo skloubení obytné funkce vily s funkcí veřejnosti přístupné lékařské ordinace. Pro Heinricha Scherrera, který si rád pohrával se skladbou vnitřních prostorů, to nebyl příliš obtížný úkol. Ostatně to, že se Trenka obrátil na Scherrera, leccos vypovídá i o samotném stavebníkovi. Scherrer, původem Švýcar, měl v té době v Chebu již vysoké renomé. Etabloval se práci v Chebské pamětní síni (kostel sv. Kláry), kdy navrhoval sarkofágy pro nápisové desky. O pár let později stála ve městě již řada jeho staveb, mezi nimiž vyniká zejména funkcionalistický obchodní dům Franze Gassnera (Májová 1570/22). Právě Scherrer dokázal důvtipně skloubit požadavky moderního bydlení s jistou dávkou konservativismu. Vila manželů Trenkových není v tomto ohlednu výjimkou. Architekt vycházel z lichoběžníkového půdorysu, který přizpůsobil funkčnímu významu jednotlivých vnitřních prostor. Ve skladbě objemů dominovala zejména půlvalcová hmota s terasou vytvářející zaoblené nároží. Celý dům byl podsklepen. Do suterénu situoval architekt byt domovníka, sklep na koks, uhelný sklep s centrálním topením, prádelnu, komoru na nářadí, užitný sklep a na západní straně garáž. Nechyběl ani pro Scherrera typický vinný sklípek s důmyslnou vinotékou z betonu. Do přízemí byl přístup po schodek ze severní strany, odtud do předsíně a nakonec do vestavěné haly s dřevěným točitým schodištěm do prvního patra. K severní straně byl situován byt s kuchyní, spíží a obslužnými prostory. Na západní stranu pak byla situována jídelna a na jižní pánský pokoj s přístupem na prosklenou terasu. Východní část patra byla vyhrazena k provozování lékařské ordinace a byla od privátních prostor striktně oddělena, včetně vlastního vstupu z podesty severního schodiště. Pacient vstoupil do šatny, kde si mohl odložit svrchníky, dále do prostorné čekárny, odkud byl přístup jednak do ordinace lékaře na jižní straně, jednak do rentgenové místnosti umístěné v již zmíněné půlválcové hmotě. Ordinaci i rentgen osvětlovala vysoká úzká okna, která z venku podtrhávala horizontální členění pláště budovy.

V patře byly jednotlivé prostory soustředěny okolo haly. Jednalo se o koupelnu propojenou s šatnou, dále o ložnici rodičů a pokoj (s výstupy na terasu verandy v přízemí), pokoj dcery na jižní a syna na východní straně se společnou terasou nad půlvalcovou hmotou. Na pokoj syna navazoval bezprostředně hostinský pokoj.

Dům z cihel měl masivní kamennou podezdívku, dvoubarevnou cementovou fasádu a střešní krytinu z břidlice. Zajímavý byl zejména svou poměrně složitou a důmyslnou skladbou hmot vycházející z funkcionalistických principů, ale zároveň i kladením důrazu na přívětivost interiérů, v nichž nebylo obtížné vybudovat příjemný a útulný domov. Rodina Trenkova obývala svou vilu až do odsunu v roce 1946. Již rok předtím byla na stavbu uvalena národní správa.

Objekt vyjma interiérů zůstával dlouho zachován ve své původní podobě. Teprve v roce 1997 došlo k úpravě verandy vložením rozměrného výkladce. V roce 2011 pak byla dokončena rekonstrukce, kdy byla původní hmota včleněn do rozsáhlé přístavby a budova tak definitivně ztratila charakter vilového objektu.

Majitelé domu:

• 1932 MUDr. Franz a Louise Trenkovi
• 1945 Národní správa
• 1950 JUDr. Martin Schröpfer

Zbyněk Černý